Fluorit

Fluorit (CaF2) je minerál známý svou rozmanitou barevností, skelným leskem a širokým využitím. Název pochází z latinského slova „fluere“, což znamená „téci“, protože fluorit byl používán jako tavidlo při hutnění kovů. První popis fluoritu pochází ze 16. století a je připisován Georgi Bauerovi, který jej zmínil ve svých pracích o hornictví a hutnictví. Fluorit krystalizuje v krychlové krystalové soustavě a často tvoří dokonale vyvinuté krychle, osmistěny nebo složené tvary. Tvrdost fluoritu dosahuje hodnoty 4 na Mohsově stupnici.

Fluorit je známý svou schopností tvořit krystaly v celé škále barev – od bezbarvé, zelené, modré, fialové, žluté, až po vzácnější odstíny jako černou nebo růžovou. Některé vzorky vykazují páskování barev, což odráží změny chemického prostředí při krystalizaci.

Jedním z unikátních rysů fluoritu je jeho schopnost fluorescence pod UV světlem, kdy často září modře nebo zeleně. Tento jev byl pojmenován právě po fluoritu. Některé vzorky také vykazují termoluminiscenci nebo fosforescenci.
Fluorit se vyskytuje v hydrotermálních žilách, karbonátových horninách, pegmatitech a skarnech. Často ho provázejí minerály jako kalcit, baryt, křemen, galenit nebo sfalerit. Významné naleziště leží v Anglii (fialové, zelené krystaly, s barvoměnou na slunečním světle v kombinaci s galenitem), Madagaskaru (zelené krystaly), Německu, USA, Pákistánu, ale i v Česku: především Krupka známá většími žlutými krystaly tohoto minerálu. Fluorit se nachází na dalších místech, jako např. v kombinaci s barytem a kalcitem z Dřínové u Tišnova, Jílová, kde tvoří ojedinělé krasové systémy a v Lítici nad Orlicí s typickou sytě zelenou barvu.
Čiré a bezbarvé fluoritové krystaly se používají pro výrobu čoček a hranolů díky nízkému indexu lomu.
Jedná se o poměrně běžný minerál, zato však velmi rozmanitý!