Sádrovec

Sádrovec (CaSO₄·2H₂O) zniká sedimentárně vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (podobně jako halit). Dále se tvoří hydrotermálně z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně se objevuje jako sekundární minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.

Sádrovec je známý asi 70 různými tvary krystalů. Mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité formy. Často dvojčatí, což vytváří tzv. vlaštovčí ocasy. Sádrovec se může vyskytovat jemně krystalický až celistvý, tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice a konkrece.

Je ohebný a špatně vede teplo a poměrně měkký (tvrdost 1,5). Barva je bezbarvá, přičemž příměsi mohou přidávat odstíny jako bílou, šedou, žlutou, namodralou, nazelenalou nebo hnědou.

Odruda Selenit je typická svým perleťovým leskem. Pouštní růže tvoří hnědé růžice a jemně vláknité agregáty s uzavřeninami písku.
Alabastr je jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé barvy.

Sádrovec se využívá především ve stavebnictví, kde slouží jako pálená sádra a přísada do cementů. Dále se používá v sochařství, medicíně, sklářském průmyslu a jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.

Sádrovec je běžným minerálem, a proto jsou jeho naleziště četná. V České republice se vyskytují ložiska např. v Kobeřicích a Velkých Němčicích.